Financování EU

Neexistuje žádná speciální evropská daň, kterou by se plnil rozpočet EU. Rozpočet EU má stanoveny vlastní zdroje, což jsou:

• Cla – každá členská země odvádí do rozpočtu EU 75% vybraných cel, na úhradu nákladů spojených s jejich výběrem si ponechá 25%.
• Daň z přidané hodnoty – každá členská země odvádí do rozpočtu EU 0,5% z tzv. harmonizovaného základu DPH.
• Zemědělské vyrovnávací dávky – jsou vybírány za dovoz zemědělských produktů z neevropských zemí EU do EU.
• Příspěvek každého členského státu stanovený jako podíl na jeho hrubém domácím produktu.

Rozpočet EU je projednáván a schvalován Radou EU a Evropským parlamentem. Tyto orgány určují rovněž finanční perspektivy, což jsou střednědobé finanční plány, které vymezují maximální výši a složení budoucích výdajů rozpočtu EU. Při stanovování ročních rozpočtů EU musí být dodržen strop stanovený finanční perspektivou. Finanční perspektiva vzniká jako výsledek vyjednávání mezi EP, Radou EU a EK. Nakonec musí být schválena jednomyslně Evropskou radou. Evropská komise rozpočet připravuje a zajišťuje jeho plnění. Evropský parlament a Evropský účetní dvůr pak následně kontrolují plnění rozpočtu a účetní doklady. Není tolerován žádný deficit, rozpočtové příjmy musí pokrýt rozpočtové výdaje. K pokrytí rozpočtového deficitu si není možné vzít půjčku.

Rozpočet EU financuje především opatření týkající se prvního pilíře:

• Největší část spotřebuje společná zemědělská politika, která se v příštím programovacím období 2007 - 2013 bude podílet na celkových výdajích rozpočtu průměrně 43%.
• Strukturální opatření, což jsou výdaje na Evropský fond regionálního rozvoje, Evropský sociální fond a Fond soudržnosti zastupují druhou nejvýznamnější výdajovou položku ve výši asi 36%.
• Výdaje na posílení konkurenceschopnosti EU – na výzkum a vývoj, transevropské dopravní a energetické sítě, vzdělávací programy, podpora podnikání, dosahují výše v průměru 8,5%.
• Spolupráce s třetími zeměmi, především rozvojovými, předvstupní pomoc dosahuje výše 5,7% výdajů rozpočtu.
• Náklady na administrativu veškerého aparátu EU budou tvořit 5,8% celkových výdajů.
• Problematika občanství, svobody, bezpečnosti, boj proti terorismu, soudní spolupráce, ochrana lidských práv tvoří asi 1% rozpočtu EU.

Konstrukce rozpočtu EU zajišťuje přerozdělení prostředků ve prospěch méně vyspělých zemí a regionů EU. Takže můžeme mezi členskými zeměmi rozlišit tzv. čisté dárce, což znamená, že tyto země (např. Německo, Velká Británie a Francie) přispívají do rozpočtu více, než z něj poté získávají. Naopak je velká skupina tzv. čistých příjemců, kteří z rozpočtu více získávají, než kolik do něj přispívají (je to stále Španělsko, Řecko, Portugalsko a nové členské země, které vstoupily do EU v roce 2004 a později.