Památky a zajímavosti

Vrch Strážiště

Strážiště je nejvyšší vrch mikroregionu s nadmořskou výškou 744 m n. m. Dnes je na vrcholu kopce televizní převaděč a pod vrcholem poutní barokní kaple z 18. století se zázračným a pověstmi opředeným pramenem vody. Z Pacova vede přes Strážiště do Lukavce Sovova stezka, která provádí návštěvníky místy, kudy chodíval básník Antonín Sova.

Hasičská stříkačka

Technická zajímavost Hasičská stříkačka se nachází v obci Bratřice v prosklené hasičské zbrojnici. Na požádání správce je možné tuto hasičskou stříkačku vidět přímo uvnitř požární zbrojnice.

Zámek Lukavec

Zámek v městysu Lukavec byl postaven původně jako vodní tvrz, následně byl upraven v barokním stylu do současné podoby. Zámek se nachází v rozsáhlém anglickém parku, kde je vybudováno i dětské hřiště. Z důvodů dlouhých oprav zámku je v současnosti veřejnosti nepřístupný. Zámek v Lukavci je v současné době majetkem dřevozpracujícího družstva v Lukavci, které zámek postupně opravuje rekonstruuje. V současné době má zámek novou střechu a nyní se provádí vnitřní úpravy. Dle záměru dřevozpracujícího družstva bude zámek sloužit ke vzdělávání zaměstnanců družstva a pro potřeby vzdělávacích programů dalších institucí a firem. Současně také bude na zámku v Lukavci připraven sál vhodný pro pořádání svatebních a jiných slavnostních obřadů. V zámeckém parku je také možné vidět Hříbek, ve kterém Antonín Sova trávil svoje básnické chvíle na sklonku svého života.

Barokní Hříbek

V barokním Hříbku v zámeckém parku je připravena expozice, která se váže k životu a dílu básníka Antonína Sovy.

Pseudorománský kostel sv. Jana Křtitele

Pseudorománský kostel sv. Jana Křtitele ve Velké Chyšce je možné navštívit na požádání správce v době bohoslužby. Kostel se nachází uprostřed obce a na dominantu této obce je vidět ze všech směrů už z dálky. Kostel je kompletně zrekonstruovaný včetně střechy a obvodového pláště. Kostel sv. Jana Křtitele byl postaven v roce 1898 na místě původního románského kostela, ze kterého zbyly v té době pouze základy částečně obvodové zdivo.

Kostel sv. Václava

Kostel sv. Václava, původně gotický kostel z pol. 13. století a přestavěn koncem 17. století, se nachází uprostřed obce Cetoraz. Dominantou tohoto kostela je barokní hlavní oltář z kláštera karmelitánů v Pacově. Součástí kostela je také klasicistní Deymova hrobka z r. 1821. Na požádání správce je možné si kostel prohlédnout v době mše.

Městské muzeum Antonína Sovy v Pacově
Městské muzeum bylo založeno 1908 prof. Ferdinandem Pakostou. Za stále expozice muzea můžeme považovat: život a dílo Antonína Sovy i historická expozice města Pacova. Součástí jsou i dokumenty k prvním mezinárodním motocyklovým závodům na Pacovském okruhu v r. 1906. Také je zde k vidění stálá expozice ,,Malířská síň Jana Autengrubera". Muzeum dále připravuje velké množství výstav po celý rok.

Městská památeční zóna Pacov

Do městské památkové zóny patří radnice s č.p. 320, která byla postavena jako moderní budova v letech 1921 – 23. Vedle radnice se nachází škola č.p. 321 z roku 1881, jejíž vzhled byl původně v nově renesančním stylu a dobou minulou byla budova přestavěna do současné podoby s břizolitovou fasádou. Na severní straně náměstí se nachází fara č.p. 2, postavená na počátku 17. století jako tzv. dolejší zámek. Jedná se o barokní stavbu z 18. století upravená v novogotickém stylu v 19. století.

Hřbitov německých vojenských zajatců 1939 – 1945

Na tomto hřbitově odpočívá 284 německých vojáků z války 1939 – 1945, kteří zemřeli ve válečném zajetí. Hřbitov se nachází u silnice mezi Pacovem a nedalekou obcí Eš.

Židovský hřbitov

Židovský hřbitov se nachází v Myslíkově ulici po pravé straně směrem na Samšín a Humpolec. Hřbitovní márnice je po celkové rekonstrukci a hřbitovní prostory prošly důkladnou revitalizací. Okolí hřbitova je také poměrně čistě upraveno. Židovský hřbitov je přístupný kdykoliv a je možné o klíče požádat v Turistické informačním centru mikroregionu Stražiště.

Hřbitov je součástí městské památkové zóny Pacov. Hřbitov byl založen roku 1680. Nejstarší shlédnutelné náhrobky pocházejí z 18. století. V roce 2005 byla v márnici instalována stála expozice z dějin židovského etnika na Pacovsku.

Zámek v Pacově

Zámek v Pacově byl původně založen jako hrad ve 13.století. V 16. století za Rumbhápů ze Suché byl přestavěn na zámek. V 18. století se ze zámku stal klášter bosonohých karmelitánů. Další stavební práce navrhnul v roce 1739 architekt a stavitel Kilián Ignác Dientzenhoper. V 60. letech 19. století sloužila část zámku jako škola. Na tomto zámku se 26. 2. 1864 narodil básník Antonín Sova. V roce 1947 byl zámek obsazen armádou ČSR, která velmi zdevastovaný objekt opustila v roce 1992. Zámek je velmi vhodné místo pro pořádání letních festivalů jako je např. Pacovský poledník.

Děkanský chrám sv. Archanděla Michaela

Počátky děkanského chrámu sv. Archanděla Michaela spadají do 13. století. Na samém počátku 16. století byl kostel zaklenut do podoby dvoulodí, uprostřed podpíraného a vycházejícího z osmibokého pilíře. Nároží je kulové věže. Mobiliář chrámu je převážně barokní. Historicky významný je náhrobní kámen Hrona z Pacova z doby okolo r. 1300 a na něm důvěrný epitaf Zikmunda Myslíka z Hyršova z r. 1666.

Kaple sv. Anny

Kaple sv. Anny je barokní objekt z let 1701 – 1703 a její současná podoba je výsledkem úpravy z druhé poloviny 18. století. Podnět ke stavbě kaple dal údajně zázračný léčivý pramen vody. Kaple sv. Anny má zevně osmiboký kruhový půdorys – z poloviny 18. století. Prohlídka kaple je možná na požádání správce.

Hřbitovní kostel sv. Barbory

Původně hřbitovní osmiboký kostelík, který byl přestavěný a podstatně rozšířený hraběnkou Johanou Fuscilié Barborou ze Ždáru v letech 1681 – 1682. Hlavní oltář je stylem barokní s obrazem sv. Barbory, jako ochranitelkou ve smrtelném nebezpečí a jmenovkyní patronky. K původnímu vybavení patří kazatelna, varhany pravděpodobně z poloviny 18. století. Prohlídka kostela sv. Barbory je možná na požádání správce.

Park Antonína Sovy

Park Antonína Sovy se nachází u výjezdové komunikace z Pacova na Jetřichovec a Lukavec. V roce 1934 zde byl vztyčen kamenný pomník, ve kterém je uložena urna s básníkovým popelem a s popiskem na desce ,,Kruh se uzavírá".

Hrad Kámen

Hrad Kámen byl původně gotického stylu, později stavebně rozšířen a raně barokně přestavěn. Jeho tehdejší podoba byla o dalších 200 let pozměněna do podoby v romantickém stylu anglické gotiky ve 2. polovině 19. století. Ovšem tato podoba hradu vydržela pouhých 100 let. Většina těchto konstrukcí byla odstraněna při generální opravě hradu v 60-tých a 70-tých letech 20. století. Současná podoba se více podobá předchozí podobě před přestavbou do romantického stylu. Toto lze deklarovat z kreseb F. A. Hebera z roku 1847 a ve své podstatě je zřejmě dílem poslední velké přestavby, kterou dokončil v roce 1673 Jan Kryštof Malovec. V dalších obdobích se majitelé hradu Kámenského panství velmi rychle střídali a již nedocházelo k žádným velkým stavebním činnostem. Hrad byl v soukromém vlastnictví až do poválečných let. Státním kulturním majetkem se stal 13. 1. 1953. Od roku 1974 je zde umístěna expozice jednostopých motorových vozidel, které navazují na Pacovský okruh, který je pověstný tím, že se zde v roce 1906 jel první mezinárodní závod jednostopých vozidel na území Rakouska - Uherska.

Zámek v Těchobuzi

Zámek v Těchobuzi stojí v místě, kde stávala tzv. Těchobuz, která se připomíná již r. 1352. První zmínka o zámku je z r. 1534, kdy na Těchobuzi seděl Vilém z Újezda. Úplná přestavba zámku do jeho nynějšího pozdně barokního vzhledu byla započata v r. 1786 za držitelky panství Marie Anny, hraběnky Rindsmaulové. Stavba byla dokončena r. 1798 za Josefa Hoffmana. Celková vnitřní adaptace zámku byla provedena v r. 1951, kdy byl zámek určen pro Okresní dětský domov a v současné době slouží jako ústav pro mentálně postižené spoluobčany.

Zvonice v Těchobuzi

Zděná renesanční zvonice v Těchobuzi ležící těsně proti kostelu byla r. 1603 postavena rytířem Václavem Ottou z Losu.

Kostel sv. Marka v Těchobuzi

První zmínka o kostele je z r. 1365, kdy se vytváří nová obec Těchobuz a kostel zůstává spolu s tvrzí osamocen. Okolo kostela byl rozložen původní hřbitov a sahal až na pozemek nynější školy. Původní stavba byla zřejmě románská, neboť gotická svatyně spočívá na románských základech. Později došlo k přestavbě v renesančním slohu. K dokončení přestavby došlo současně v roce 1603, kdy byla postavena i zvonice v Těchobuzi.

Panská hospoda v Těchobuzi

V gruntovních knihách země České je zapsáno, že panská šenkovna byla v Těchobuzi "od nepaměti". První písemná zmínka o pivovaru pochází z r. 1656. Postaven byl kolem r. 1565 panem Valešem Robmhápem a současně byla obnovena panská šenkovna. Stará hospoda byla dřevěná s mansardovou střechou.

Kaple sv. Jana v Těchobuzi

V ose dveří kaple sv. Jana je hlavní oltář zasvěcený sv. Janu, který je dobře zpracován ve slohu jednoduchého empíru. Je široký 2,1 m a sahá až pod široce vyložený vlys klenby. Trojúhelníkový závěr oltáře je zakončen božím okem.

Zámecký park s historií sklářství v Těchobuzi

Významným, ale historicky neoceněným počinem bylo založení místní sklárny, která se bohužel do dnešních dob nedochovala. První skelnou huť, která se jmenovala Tallmberská, postavil roku 1721 v údolí potoka Trnávky František Antonín Adler. Sklářská huť na čas zanikla asi v roce 1737, a to po vyčerpání dříví z lesů. Již za 2 roky však byla znovu uvedena do provozu. Druhá huť zanikla kolem roku 1750, a to jako všechny hutě z nedostatku dřeva v okolí.

Bolzanova studánka
Bolzanova studánka v Těchobuzi byla nedávno zastřešena Správou lesů České republiky a je vhodnou zastávkou k odpočinku během okruhu, neboť zde byly instalovány lavičky pro klidný odpočinek. Toto místo jsme zařadili do okruhu vzhledem k legendě, která se k ní váže a turisty jistě zaujme. V roce 2007 zde byla slavnostně otevřena naučná stezka ,,Mozaika krajiny", která se váže k historii Bernarda Bolzana.

Špýchar v Těchobuzi

Špýchar byl pravděpodobně postaven počátkem 19.století z podnětu Bernarda Bolzana, který v Těchobuzi dlouhodobě pobýval. Špýchar fungoval nebo měl fungovat jako Obilní družstevní záložna, zřejmě první v Českých zemích. V nedácné době byla tato budova částečně přestavěna a upravena pro potřeby vytvoření Galerie Bernarda Bolzana.

Bývalý mlýn v Těchobuzi

Byl to původně vrchnostenský mlýn, a proto nebyl veden v selských gruntovních knihách. Při něm stála pila a olejna. Byl to pravděpodobně nejstarší mlýn na těchobuzském panství. Voda na mlýn byla vedena z rybníka Loudalu náhonem podél zámecké pěšiny.